Čeština: Území enkláv se skládalo z následujících celků (čísla odpovídají číslům na mapě):

• Osoblažská enkláva (německy Hotzenplotzer Ländchen), (celá území bývalých soudních okresů Jindřichov a Osoblaha) bylo největším územím v Enklávách o rozloze 219,32 km² a je dnes výběžkem Česka do Polska. Patřily k němu tyto obce: (1) Bohušov (též Dolní Povelice, Karlov, Kašnice, Ostrá Hora – dnes části Bohušova), (2) Dívčí Hrad (též Sádek, Životice – dnes části Dívčího hradu), (3) Hlinka, (4) Janov, (5) Jindřichov, (6) Liptaň (též Bučávka, Horní Povelice – dnes části Liptaně), (7) Osoblaha (též Studnice – dnes část Osoblahy), (8) Petrovice, (9) Rusín (včetně Hrozové a Matějovic, ale bez parcely 246/2, která byla původně součástí polského Slezska), (10) Slezské Pavlovice (původně Německé Pavlovice) s výjimkou malého, dříve slezského území mezi Prudnikem a Sádeckým potokem, (11) Slezské Rudoltice (původně Rudoltice) (též Koberno, Nový les, Víno – dnes části Slezských Rudoltic) a (12) Vysoká (též Bartultovice, Pitárné – dnes části Vysoké); dále pak katastrální území (13) Piskořov (dnes část Města Albrechtice) a (14) Třemešná (dnes část obce Třemešná). Historickou součástí Osoblažska jsou i některé pozemky, které byly roku 1959 předány Polsku výměnou za jiné.
• Moravský výběžek v okolí Litultovic a Životic, zasahující až na současné území statutárního města Opavy. Tato část měla rozlohu 72,01 km². Jedná se o obce (15) Lhotka u Litultovic, (16) Litultovice (s výjimkou Choltic, které nebyly součástí původního katastru Litultovic), (17) Dolní Životice (též Hertice – dnes část Dolních Životic), (18) Mikolajice, (19) Uhlířov, (20) Slavkov, a o katastrální území (21) Deštné (dnes část obce Jakartovice), (22) Jaktař (dnes část statutárního města Opavy) a (23) Štáblovice (dnes součást obce Štáblovice).
• Katastrální území (24) Vlaštovičky (dnes součást opavské městské části Vlaštovičky). Tato enkláva měla rozlohu 2,5056 km².
• Území obce (25) Slatina včetně jejích někdejších místních částí Ohrada (dnes část obce Bílovec) a Karlovice (dnes část obce Tísek). Tato enkláva měřila 2,51 km².
• (26) Suché Lazce (bez osady Přerovce, ale s malou částí parcely číslo 459/1 v katastrálním území obce Štítiny, a včetně Kravařova, který je dnes součástí katastrálního území Komárova u Opavy). Tato enkláva měřila 5,22 km².
• Další enklávou bylo panství Ketř (mimo mapu), od roku 1742 součást Pruského Slezska jako tzv. Pruská Morava; dnes pod jménem Kietrz součást polského Opolského vojvodství.

Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km².

K enklávám se od roku 1783 nepočítala katastrální území (27) Butovice a (28) Nové Vrbno, která sice byla obklopena slezským územím, nicméně až do roku 1948 byla spravována v rámci moravského politického okresu Nový Jičín.